Když se vysloví virtualizace, hypervizor nebo i Hyper-V, ne každému naskočí definice nebo jen hrubé vědomí toho, o čem je vlastně řeč. V tomto článku se pokusíme podívat na úplný základ a minimální požadavky, abyste jej mohli využívat i vy. K pochopení, co to Hyper-V vlastně je, musíme nejdříve porozumět pojmům s tím souvisejícím, třeba virtualizaci.
Virtualizace
Do doby asi před 20 lety musely mít společnosti vždy několik fyzických serverů, kde každý z těchto serverů měl jednu hlavní funkci. Když potom společnost rostla, musela dokupovat další fyzické servery, což kromě samotné vysoké ceny za server vyžadovalo náklady na energie spojené s jejich údržbou. Takto to bylo, než byly představeny první virtualizační technologie. Ty rozdělovaly jeden fyzický server na jednotlivé virtuální stroje (Virtual Machines = VMs), a tedy jeden fyzický server zvládal vykonávat více funkcí. Dnes je již virtualizace běžná, a to až tak, že okolo 75 % organizací využívá serverovou virtualizaci.
Virtualizační technologie se dnes často nazývají hypervizory. Mezi ně patří i právě Hyper-V, řešení od společnosti Microsoft.
Hyper-V
Hyper-V je jedním z několika hypervizorů na trhu a může nám pomoct například s:
- Vývojem a testováním aplikací, operačních systémů a aktualizací
- Díky tomu, že VMs můžou být oddělené od zbytku systému, jsou vhodné na nejrůznější testování. Není problém zde také například aplikace otestovat na různých operačních systémech či konfiguracích, a to na jednom počítači.
- Uložením nebo přenesením dat ze starších serverů
- Zlepšením plynulosti firemních procesů a infrastruktury sítě
Co se srovnání s konkurencí týče, Hyper-V je na vrcholu. Mezi hlavní důvody patří to, že v rámci EA licence je základní verze Hyper-V zdarma. I když by společnost měla zájem si plnou verzi doplatit, Hyper-V je stále, co se ceny týče, oproti své konkurenci ve výhodě. Jsou zde samozřejmě i další výhody, mezi které patří i to, že Hyper-V podporuje několik operačních systémů, přenesení již fungujícího VM z jednoho fyzického počítače (tzv. host) na druhý prakticky ihned a také možnost provozovat neomezený počet Windows Server 2016 (a novějších) VMs. Podporu má nicméně i starší verze Windows Server.
Co je potřeba?
Většina hardwarů vyrobených za posledních 10 let pravděpodobně dosáhne na požadavky Hyper-V, ale pro jistotu je zde přehled:
- Minimálně 4 GB RAM
- 64-bitový procesor + SLAT
- VM Monitor Mode Extensions
- Podpora virtualizace v BIOSu/UEFI
Toto je ovšem pro ty jednodušší verze Hyper-V. Pokud by byla řeč o nějaké vyšší placené verzi, nároky na systém by byly větší.
Souhrn Hyper-V
V tomto článku zaznělo, co to je Hyper-V, spolu s důležitým kontextem historie. Virtualizace už patří mezi ty složitější obory informatiky, ale obzvlášť v dnešní době je její nedílnou součástí, a proto je určitě dobré znát alespoň základy toho, jak celá funguje. Pokud vás to zaujalo, není nic jednoduššího než se podívat na oficiální dokumentaci od Microsoftu.
